Ukrajina už téměř osm měsíců odolává ruským jednotkám. Ozbrojený konflikt má však ničivý dopad na celý svět, a to zejména z ekonomického hlediska. Bezpečnostní experti nastiňují několik možných scénářů.
Krátká válka, ve které zvítězí Rusko
Kreml postupně obsadí všechny strategické pozice, Ukrajinu zaplaví kybernetickými útoky zaměřenými na klíčovou národní infrastrukturu. Přeruší dodávky energií a komunikačních sítí. Zemřou další tisíce vojáků i civilistů. I přes odpor bude prezident Volodomyr Zelenskij zavražděn nebo uprchne na západní Ukrajinu. V zámoří by se pak pokusil sestavit exilovou vládu.[1]
Tisíce uprchlíků budou nadále utíkat na Západ a hledat pomoc. Putin připojí Ukrajinu k Bělorusku jako stát Ruské Federace. I když jde o méně pravděpodobný scénář, odborníci se shodují, že nastat může. Závisí to však na několika faktorech. Putin by musel posílit bojové jednotky, o což se pokusil, částečnou mobilizací Ruska. Nesetkalo se to však s všeobecným nadšením. Musel by také porazit mimořádně bojového ukrajinského ducha. I kdyby totiž Kreml stanovil proruskou vládu, tamějšími lidmi by byla vnímána jako nelegitimní. Takový výsledek války by znamenal nestabilní uspořádání a hrozilo by další vypuknutí konfliktu.[2]
Vleklá válka s nejistým koncem
Druhým možným scénářem, jak bude válka na Ukrajině probíhat, je podle expertů dlouhodobé ruské obléhání větších měst. Rusko však bude mít problém pokrýt tak velké území, a i když se mu podaří obsadit některé oblasti, bude těžké si je udržet. Ukrajinské obranné síly se přetvoří v efektivní povstání podporované místními. Už nyní je totiž jasné, že ukrajinští vojáci mají lepší morálku než jejich soupeři, což by v budoucno mohlo být klíčové.[3] Západ bude nadále poskytovat zbraně a střelivo. Po letech, kdy budou obě země vyčerpané, jak finančně, tak i vojensky, nakonec ruské síly opustí Ukrajinu. Podobně jako tomu bylo v Afghánistánu v roce 1989 po desetiletí bojů proti islamistickým povstalcům.[4]
Mohl by válečný konflikt zasáhnout celou Evropu? Otázka, která trápí celý svět. Putin by se mohl snažit získat více ze svého bývalého impéria a vyslat vojáky do bývalých sovětských republik. Pravděpodobně by vtrhl do Moldavska a Gruzie, které nejsou součástí NATO. Mohl by ale pohrozit vysláním jednotek i do pobaltských států, které jsou členy NATO, jako je například Litva.[5]
Podle bezpečnostních expertů jde o velmi nebezpečný scénář, kterým by Putin riskoval válku s NATO. Podle vojenské aliance je totiž útok na jednoho člena útokem na všechny. Putin je známý svým hazardováním a nevyzpytatelností. Zejména pokud má pocit, že je zahnán do kouta. Porážku na Ukrajině by totiž přiznal jen stěží. Ruský vůdce je ochoten porušit dlouholeté mezinárodní úmluvy včetně použití jaderných zbraní.[6]
Pro Rusko se válka nevyvíjí příliš dobře. Země se musí vyrovnat se západními sankcemi, které na ni byly uvaleny po napadení Ukrajiny. Po vyhlášení částečné mobilizace prchají Rusové do destinací, kam ještě ruské aerolinie mohou létat. Fronty se tak nejvíce tvoří na hranicích s Finskem a Gruzií.[7] Na Rusko by mohla začít vyvíjet tlak i Čína a pohrozit, že pokud s Ukrajinou nedospějí k diplomatické dohodě, přestane kupovat jejich ropu a plyn.[8]
A jak by vypadala diplomatická jednání mezi zeměmi? Ukrajina by pravděpodobně přijala ruskou suverenitu nad Krymem a částí Donbasu. Putin by zase akceptoval ukrajinskou nezávislost a její právo na prohlubování vazeb s Evropou. Odborníci i politici si ale pokládají otázku, zda je vůbec možné uvažovat o takovém konci války. Generální tajemník OSN António Guterres pronesl, že i když nyní mluví zbraně, cesta dialogu musí zůstat vždycky otevřená.[9]
Krvavý palácový převrat
Zemřely tisíce ruských vojáků, ekonomické sankce uvalené Západem drtí zemi, a Putin postupně ztrácí podporu veřejnosti. Podle expertů na bezpečnost existuje hrozba povstání. K potlačení opozice využívá Putin vnitřní bezpečnostní síly. Kritici jsou nemilosrdně odstraňováni a v zemi přibývá podivných úmrtí, a to zejména ruských oligarchů.[10]
Putinův konec by mohl přijít ve chvíli, kdy se členové ruské vojenské, politické a ekonomické elity obrátí proti svému vůdci. Rusko by se pak po jeho smrti dočkalo zrušení některých sankcí a obnovení diplomatických vztahů.[11]
Nastíněné scénáře od bezpečnostních expertů se vzájemně nevylučují. Některé z nich by se mohly v budoucnu kombinovat a vytvořit tak řetězec různých výsledků války. Ať už ale ozbrojený konflikt dopadne jakkoliv, svět už nikdy nebude stejný jako dřív. Vztah s Ruskem bude pošramocený a změní se také celkový evropský přístup k bezpečnosti.
Odkazy na zdroje
[1] https://www.bbc.com/news/world-europe-60602936
[3] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-expert-zacina-druha-informacni-bitva-s-ruskem-rozhodne-ji-i-ceska-vlada-212265
[4] https://www.bbc.com/news/world-europe-60602936
[7] https://www.forum24.cz/nechceme-umrit-rusove-hromadne-prchaji-pred-mobilizaci-za-hranice/
[8] https://www.bbc.com/news/world-europe-60602936
[10] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-mrtvy-ve-sklepe-u-samana-spadl-z-utesu-podezrela-umrti-bohatych-rusu-201721
BcA., Klára Kučerová, DiS.
Vystudovala Vyšší odbornou školu publicistiky obor žurnalistika a Vysokou školu kreativní komunikace obor literární tvorba. Pracovala v řadě velkých mediálních domů jako je Česká televize nebo Český rozhlas. Nyní působí v Seznamu jako storytellerka. Dlouhodobě se zajímá o psychologická a sociologická témata. Sleduje a píše také o dění na Ukrajině. Zabývá se ale i dopady rusko-ukrajinské války na Česko.
Téma článku
Sdílet tento článek
Link2Ukraine
Link2Ukraine je nezávislým zdrojem analýz, zpráv a expertních vyjádření, jejichž autory jsou akademici, vědci, experti a profesionální novináři. Nezávislí experti sdílejí na naší platformě své znalosti a poznatky o Ukrajině, což je důležité a potřebné především v době, kdy je veřejnost zahlcována přívalem fakenews a spoustou nevěrohodných zpráv. Původ námi publikovaných informací je vždy jasně specifikován.
