Ostatní

Dění na Ukrajině je pravidelně zařazováno do výčtu nejdůležitějších zpráv světových médií už od začátku války. Na válečné území se sjíždí novináři z celého světa, někteří z nich v něm přišli o život. Podávat zprávy z války se snaží i ukrajinská média, která však bojují s mnohem náročnějšími podmínkami. Na rozdíl od zahraničních novinářů jsou ti ukrajinští často bez zázemí a také bez financí. Válka na Ukrajině se také více než kterýkoli jiný konflikt medializuje prostřednictvím sociálních sítí, které mohou podávat přímé svědectví, ale také šířit dezinformace nebo prozrazovat polohu vojáků.

Ukrajina se kvůli probíhající ruské válečné invazi zařadila mezi země s největším počtem uprchlíků. Nejvíce jich odešlo do Polska, ale i dalších středoevropských zemí jako je Německo, Slovensko, Itálie nebo Česko. Evropská unie přiděluje utečencům status ochrany, díky kterému mohou v zemi, která je přijala, žít o něco svobodněji.

V našem příspěvku naleznete přehledné shrnutí konkrétních možností, jak se zapojit do pomoci s ukrajinskými uprchlíky a odkazy na užitečné informace pro příchozí ukrajinské občany.

Příspěvek navazuje na pojednání o přítomnosti české menšiny v Oděse v 19. století. Kromě sféry vysoké kultury představovalo další oblast, v níž na sebe oděští Češi svého času upozornili, pivovarnictví a školství. Za příklad významného českého pedagoga byl vzat Antonín Mikuláš Číla, propagátor sokolského hnutí a pozdější legionářský velitel. Zvláštního věhlasu taktéž doznala „Česko-slovanská carská továrna“ na dechové hudební nástroje českého podnikatele Josefa Šedivy. Po přerušení organizovaného krajanského života během sovětské éry došlo k jeho obnovení v 90. letech 20. století v již samostatné Ukrajině. Historie české menšiny v Oděse se více méně uzavřela roku 2015, kdy došlo ke kolektivní, českým státem organizované, migraci významné části oděských Čechů do ČR.

Symbolika a komparace filmu Kiry Muratové. Malé ohlédnutí za filmem Astenický syndrom a stručný výklad jeho vizuálního poselství.