The war in Ukraine is an economic disaster for the world. However, it could be over by the end of the year [CZ]

More than a hundred days have passed since the Russian invasion of Ukraine. Its negative impact is felt almost all over the world. "This is an economic disaster," World Bank President David Malpass told the BBC. The world is thus in a state of great ...

Válka na Ukrajině je pro svět ekonomickou katastrofou. Mohla by však skončit do konce roku

Válka ovlivnila tisíce lidí žijících na Ukrajině i Rusku. Negativní dopady ale pociťují i ti, kteří žijí tisíce kilometrů od epicentra. Nejvíce se následky ozbrojeného konfliktu propsaly do zvyšujících se cen za potraviny, energie a pohonné hmoty.

Rusko i Ukrajina jsou významnými producenty potravin. Ukrajina je největším světovým producentem slunečnicového oleje. Vyváží až 46 % oleje z celkové světové produkce. Rusko je se svými 23 % hned na druhém místě. Dohromady tak tvoří přibližně 60 % celosvětové produkce. Boje ale zastavily vývoz v obou zemích. Ukrajina se také významně podílela na celosvětovém vývozu pšenice. [1] Vyšší ceny se tak odrazily například na cenách mouky v obchodech. Nárůst cen krmiv, ale i hnojiv zaznamenali také zemědělci.

Ekonomika se řítí do recese

V posledních letech mnoho velkých západních společností začalo obchodovat na Ukrajině. Kvůli válce jsou však všechny transakce zastaveny. Světová banka varovala, že země po celém světě budou čelit recesi. Ukrajinská válka přišla navíc v nejméně vhodnou dobu. Ekonomiky jednotlivých zemí se totiž ještě nestihly vzpamatovat z následků pandemie covidu.

Inflace v mnoha zemích teď dosahuje historického maxima za několik desetiletí. Česká republika není výjimkou. V červnu vzrostla inflace z květnových 16 procent na 17,2 procent.[2] Tuzemsko tak patří mezi země s největší inflací v Evropě. Podle dat Eurostatu se v eurozóně vyšplhala inflace v měsíci červen na 8,6 procent.[3]

Ukrajinské úřady hlásí inflaci ve výši 21,5 procent za červen. Rusko 15,9 procent. Podle odborníků ale bude zdražování v Rusku pokračovat a mohlo by zrychlit až na 20 procent.[4] Velké obavy také panují kvůli plynu z Ruska. Hrozí totiž scénář, že prezident Putin ukončí veškeré dodávky, což by mělo na inflaci zásadní vliv.[5] Mnoho zemí, včetně Česka, které je na ruském plynu velmi závislé, by tak zůstalo bez této potřebné komodity.

Česko dostalo silnější zásah

Zásah byl pro tuzemsko větší než pro jiné země Evropy, neboť máme jednu z nejprůmyslovějších ekonomik. Tuzemsko se také potýká s masivním zdražováním pohonných hmot.[6] V březnu byly zaznamenány nejvyšší ceny v historii. Cena benzinu Natural 95 se zvýšila o 1,93 koruny na průměrných 39,36 koruny za litr. Nafta stála v průměru 38,73 korun. Za týden se tak zvýšila o 2,34 koruny na litr.[7] Tím se však růst nezastavil.

Cena za nejprodávanější benzin Natural 95 stála v prvním červencovém týdnu v průměru 47,91 korun. O 14 haléřů zlevnila i nafta. Litr dieselu vyjde v průměru na 48,13 koruny. Ceny pohonných hmot v letním období však pozvolna klesají. Vláda se už při prvním růstů cen rozhodla zareagovat a přijala opatření. Snížila například spotřební daň z benzinu a nafty. Kabinet také jedná o tom, zda by sníženou daň nezachovali trvale.[8]

Lidé hledají alternativy za plyn

Největší úder ale válka zasadila cenám energií, elektřiny a plynu. Jejich dramatický nárůst zasáhl firmy, ale i jednotlivce po celém světě. Firmy i lidé se bojí, že ceny budou nadále růst nebo se dovoz plynu zastaví úplně. Mnoho alternativ však nemají. Do složité situace se tak dostávají zejména ti, kteří jsou na plynu naprosto závislí. Obchody také zaznamenávají zvýšený zájem zákazníků o elektrické vařiče.[9]

Česká vláda proto schválila pomocný příspěvek pět tisíc korun na každé dítě v domácnosti do 18 let. Určený je rodinám, které v loňském roce nepřekročily roční výdělek milion korun. Česká národní banka zareagovala na zvyšující se inflaci několikátým zvýšením své hlavní úrokové sazby. Z rovných pěti procent ji posunula na 5,75 %. Jde tak o nejvyšší sazbu od roku 1999.[10]

Podle dostupných informací kanadského ministerstva obrany ale dochází Rusku ve válce dech. Chybí mu potřebné vybavení i vojáci, kteří by zvládli naplnit Putinovy vojenské cíle na Ukrajině. Válka by tak podle optimistických prognóz mohla skončit do konce roku.[11]

BcA., Klára Kučerová, DiS.

 


She graduated from the Higher Professional School of Journalism and the University of Creative Communication in the field of Literary Creation. She has worked in a number of major Czech media houses such as Czech Television (Česká Televize) and Czech Radio (Český Rozhlas). Now she works at Seznam company as a storyteller. She has long been interested in psychological and sociological topics. She also monitors and writes about events in Ukraine, and she focuses on the impact of the Russian-Ukrainian war on the Czech Republic as well.

Topic

Link2Ukraine

Link2Ukraine is an independent source of analysis, news and expert opinion, written by academics, researchers, experts and journalist, and delivered direct to the public. Independent experts share their knowledge about Ukraine at a time when people need it (as the public space is full of fake news) in a way that all sources of the provided information are clearly specified.

© Všechna práva vyhrazena, Link2Ukraine