What is the probability of a nuclear conflict? [CZ]

Debates whether nuclear weapons will be used in the Russian-Ukrainian war have been going on since February this year, i.e. when the war began. President Putin explicitly stated that if Russia is cornered, weapons of mass destruction will be used. Ho...

Jaká je pravděpodobnost jaderného konfliktu?

Debaty o tom, jestli dojde v rusko-ukrajinské válce k použití jaderných zbraní, se vedou již od letošního února, kdy tato válka začala. Prezident Putin znovu zdůraznil, že pokud bude Rusko zahnáno do kouta, použije i zbraně hromadného ničení. Podle bezpečnostních expertů jde ale spíše o varování ostatním zemím, aby neeskalovaly svou pomoc Ukrajině.

Americký prezident Joe Biden se nechal ve svém říjnovém projevu slyšet, že nedávné hrozby ruského prezidenta Vladimira Putina o jaderných zbraní představují nejnebezpečnější situaci, jakou svět zažil od kubánské raketové krize v roce 1962.[1] Tehdy americký prezident John F. Kennedy získal snímky, které dokazovaly, že Rusové instalovali na Kubě rakety s jadernou hlavicí. Svět tak byl v přímém ohrožení nukleární válkou.[2] V současnosti ale podle bezpečnostních expertů neexistuje žádný důkaz o tom, že by se Rusko chystalo jaderné zbraně doopravdy použít. [3]

Hlavní je vyvolat strach

Putin poprvé pohrozil použitím jaderných zbraní v únoru letošní roku, když zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. O několik dní později nařídil ministru obrany Sergeji Šojguovi a náčelníkovi generálního štábu ozbrojených sil Valerijovi Geasimovovi, aby uvedl jaderné síly ruské armády do vysoké bojové pohotovosti.[4]

Nejčerstvější říjnový rozkaz od prezidenta Putina o možném použití jaderných zbraní měl ale podle bezpečnostních expertů vyvolat především strach a odvést pozornost ostatních států od Ukrajiny. Američtí vládní představitelé prohlásili, že od posledních Putinových jaderných hrozeb totiž nedošlo k žádným vojenským změnám. [5]

V případě, že by se Rusko skutečně rozhodlo použít síly hromadného ničení, došlo by k takzvanému eskalačnímu žebříku. Sérii kroků, které se musí stát, pokud mají být jaderné zbraně uvedeny do chodu. „Jedna strana odhaduje, co udělá ta druhá a podle toho přizpůsobuje svůj nátlak,“ řekl pro irozhlas.cz bezpečnostní analytik z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy Michal Smetana.[6]

Převoz zbraní by odhalili

V rozhovoru pro The Insider uvedl expert v oblasti jaderných raketových zbraní a někdejší zaměstnanec raketové konstrukční kanceláře závodu Južmaš Alexandr Kočetkov, že Spojené státy a Velká Británie by se o použití jaderných zbraní z Ruska dozvěděly okamžitě. Jaderné nálože totiž nejde jen tak snadno převézt nebo skrýt.[7]

Zbraně musí být uloženy ve speciálních boxech, ve kterých se udržuje konstantní teplota. Rusko proto podle něj většinu těchto zbraní uchovává na Sibiři. Odtud by je pak případně převážela na jiná místa. Transport by ale zachytily družice nebo průzkumná letadla. Jaderná nálož totiž vyzařuje v menší míře radioaktivitu.[8]

Proti ruským hrozbám se ohradil poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan. „Pokud Rusko překročí tuto hranici, bude to mít pro něj katastrofální následky. Spojené státy budou rázně reagovat,“ řekl pro televizi NBC. Slíbil také, že USA bude nadále podporovat Ukrajinu ve válce, a to například zbraněmi, municí a veškerou další pomocí, kterou bude moci zemi poskytnout.[9] 

Veřejná i diplomatická katastrofa

Bezpečností experti se ale shodují na jednom. Použití ruských jaderných zbraní by bylo katastrofou jak z veřejného, tak i diplomatického hlediska. Útok by totiž s největší pravděpodobností povzbudil Spojené státy a jejich spojence k odvetě proti klíčovým vojenským cílům. Rusko by tak riskovalo širší zapojení NATO do války.

Indie, která je také jednou z jaderných velmocí, by nejspíše přerušila ekonomické a vojenské vazby s Ruskem, a to na neurčito. Pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga by šlo o důkaz, že Putin nedokázal dodržet svůj slib. A to ten, že rusko-ukrajinská válka bude i pro Čínu krátká, a ne příliš nákladná.[10]

Ruská vojenská doktrína říká, že jaderné síly mohou být použity pouze v případě ohrožení státu. Klíčovou otázkou tak zůstává, jak daleko chce Rusko rozšířit své území a co bude považovat za ohrožení. Podle expertů Putin podobnými hrozbami také uklidňuje obyvatele. Dává jim najevo, že i když zažívají těžké válečné časy, dokážou se stále jako země efektivně bránit.[11]

Podle některých odborných názorů by ale nakonec reálné použití jaderných zbraní mohlo vyvolat i lidové povstání. Rusové by totiž mohli začít vnímat, že je Putin ochoten spáchat národní sebevraždu. A to všechno za cenu malého podílu na ukrajinském území.[12]

Hromadné zbraně fungují i jako obrana

Přesné údaje o tom, kolik jaderných zbraní vlastní Rusko, nejsou známy. Jde tedy jen o odhad. Podle Federace amerických vědců má Rusko něco kolem 6 000 hlavic – zařízení, která spouštějí jaderný výbuch. Většina z nich jsou balistické střely nebo rakety, které lze zaměřit i na velké vzdálenosti. Zbytek jsou menší taktické jaderné zbraně, které se využívají na krátké vzdálenosti na souši nebo moři.[13]

Státy disponující jadernými zbraněmi [14]

Ruská federace

5 997 jaderných hlavic

Spojené státy americké

5 428 jaderných hlavic

Čínská lidová republika

350 jaderných hlavic

Francie

290 jaderných hlavic

Velká Británie

225 jaderných hlavic

Pákistán

165 jaderných hlavic

Indie

160 jaderných hlavic

Izrael

95 jaderných hlavic

KLDR

20 jaderných hlavic

Velké mocnosti, které mají k dispozici arzenál jaderných zbraní, je využívají jako prostředek, který jim zaručí národní bezpečnost. Patří mezi ně Čína, Francie, Indie, Izrael, Severní Korea, Pákistán, Rusko, USA a Spojené Království. V počtu zbraní je na druhém místě za Ruskem NATO. Ukrajina podle dostupných zpráv žádné takové zbraně k dispozici nemá.[15]

Jaderné zbraně jsou navrženy tak, aby způsobily co největší devastaci. O jak ničivou sílu půjde, závisí na řadě faktorů, jako je například velikost hlavice, jak vysoko nad zemí detonuje, ale také prostředí, kam dopadne. I menší hlavice však dokáže způsobit obrovské ztráty na životech s trvalými následky nejen pro lidi, ale i pro planetu.[16]

BcA., Klára Kučerová, DiS.

 


She graduated from the Higher Professional School of Journalism and the University of Creative Communication in the field of Literary Creation. She has worked in a number of major Czech media houses such as Czech Television (Česká Televize) and Czech Radio (Český Rozhlas). Now she works at Seznam company as a storyteller. She has long been interested in psychological and sociological topics. She also monitors and writes about events in Ukraine, and she focuses on the impact of the Russian-Ukrainian war on the Czech Republic as well.

Link2Ukraine

Link2Ukraine is an independent source of analysis, news and expert opinion, written by academics, researchers, experts and journalist, and delivered direct to the public. Independent experts share their knowledge about Ukraine at a time when people need it (as the public space is full of fake news) in a way that all sources of the provided information are clearly specified.

© Všechna práva vyhrazena, Link2Ukraine