Den Ukrajiny 2023 – druhý ročník festivalu studentů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

V pořadí již druhý Den Ukrajiny, který pořádají převážně studenti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, proběhl v pátek 21. dubna v Kampusu Hybernská. Stejně jako loni tvořily jeho program zajímavé kulturní, lingvistické i umělecké příspěvky. Nechyběl ani ukrajinský boršč nebo tradiční sladkosti.

3. díl z cyklu Ukrajinci a lidová kultura na Ukrajině: Chata, pysanky a vyšyvanka. Materiální aspekty lidové kultury

Příspěvek přináší vhled do materiální lidové kultury na Ukrajině. Konkrétně pak představuje lidovou architekturu, oděv a některé příklady lidového umění.

„Nikde na světě to nedělají jako my.“ Lidová kultura na Ukrajině, díl II. Etnografické skupiny nebo svébytná etnika? Polešuci, Rusíni a další obyvatelé Ukrajiny

Příspěvek charakterizuje etnografické skupiny na Ukrajině a podrobněji uvádí příklad Polešuků z ukrajinsko-bělorusko-polského pomezí a Rusínů (Lemků, Bojků a Huculů) z oblasti Karpat, kteří bývají považování i za samostatný východoslovanský národ. Stručně představuje zajímavosti z jejich kultury, zvyků a folkloru.

„Boršč nám koluje v žilách.“ Ukrajinci a lidová kultura na Ukrajině, díl I. Pojmy, kontexty, etnografické regiony

Příspěvek uvádí čtenáře do problematiky lidové kultury jako fenoménu, který se rozvíjí především na regionálním a lokálním principu, charakterizuje Ukrajince a další obyvatele Ukrajiny jako předmět studia, definuje a představuje etnografickou rajonizaci území z historického, geografického i dialektologického hlediska.

Recenze filmu: На миг оглянуться...

Film byl natočen v roce 1984 režisérem Vjačeslavem Kolegajevem a pochází z dílny Oděského filmového studia. Film pozbývá rétoriku velkých socialistických děl předchozího období. Explicitní význam díla je dán jeho nostalgií a snahou vymanit se ze stereotypu života.

Češi v městském prostředí jižní Ukrajiny - díl 2.

Příspěvek navazuje na pojednání o přítomnosti české menšiny v Oděse v 19. století. Kromě sféry vysoké kultury představovalo další oblast, v níž na sebe oděští Češi svého času upozornili, pivovarnictví a školství. Za příklad významného českého pedagoga byl vzat Antonín Mikuláš Číla, propagátor sokolského hnutí a pozdější legionářský velitel. Zvláštního věhlasu taktéž doznala „Česko-slovanská carská továrna“ na dechové hudební nástroje českého podnikatele Josefa Šedivy. Po přerušení organizovaného krajanského života během sovětské éry došlo k jeho obnovení v 90. letech 20. století v již samostatné Ukrajině. Historie české menšiny v Oděse se více méně uzavřela roku 2015, kdy došlo ke kolektivní, českým státem organizované, migraci významné části oděských Čechů do ČR.

Oděská kinostudia a jejich tvorba pro děti a mládež v končící éře SSSR

Krátký exkurs do jednoho z nejstarších filmových studií na světě. Pohled na dětskou filmovou tvorbu sedmdesátých a osmdesátých let.

Češi v městském prostředí jižní Ukrajiny - díl 1.

Většina českých migrantů směřujících v 19. století na území dnešní Ukrajiny se usídlila v zemědělsky příhodných regionech její západní a jižní části. Nemalý počet vystěhovalců však nalezl uplatnění i v rozvíjejících se městských střediscích. Jedním z měst, v němž došlo k etablování českého krajanského života, byla také Oděsa, dnes milionová přístavní metropole nacházející se v jihozápadní části Ukrajiny. Příspěvek tematizuje přítomnost české menšiny ve městě z pozice stručného nástinu spolkového života a dále je připomenutím životního osudu patrně nejvýznamnější postavy českého původu z oblasti kultury, dlouholetého šéfdirigenta orchestru místního městského divadla a hudebního skladatele Josefa Přibíka.

Recenze filmu: Astenický syndrom - díl 2.

Symbolika a komparace filmu Kiry Muratové. Malé ohlédnutí za filmem Astenický syndrom a stručný výklad jeho vizuálního poselství.

Recenze filmu: Astenický syndrom - díl 1.

Bizarní filmový opus první dámy ukrajinského filmu Kiry Muratové. Příběh lidí unavených životem, absurditou, apatií i sebou samými.

Návraty českých krajanů z Ukrajiny

Text vnikl na základě terénního výzkumu autorky ve vesnici Bohemka a zachycuje historii, život a zvyky českých krajanů v této ukrajinské vesnici. Článek zachycuje popis bohémské kultury, která je ovlivněna jak českými tradicemi, tak ukrajinským prostředím. V neposlední řadě jsou v textu popsány význam a role krajanských spolků v cizím prostředí.