More than half of Ukrainians in the Czech Republic work in jobs that do not correspond to their qualifications [CZ]

A large proportion of Ukrainian refugees in the Czech Republic work in unskilled jobs that are also associated with low financial compensation. The biggest obstacles for them to obtain better jobs are the poor economic situation and the difficult nos...

Více jak polovina Ukrajinců v Česku pracuje v zaměstnáních, která neodpovídají jejich kvalifikaci

Integrace Ukrajinců v Česku začala stagnovat. Vyplývá to z údajů sociologické výzkumné organizace PAQ Research, která se zabývá výzkumem vzdělávací a sociální politiky. Situaci ohledně uprchlíků dlouhodobě monitoruje v sérii článků s názvem Hlas Ukrajinců v Česku, který vzniká ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR. Práci má podle dat v tuzemsku polovina uprchlíků, kteří byli ve své rodné zemi ekonomicky aktivní. Dvě třetiny z nich tvoří ti, kteří se domluví česky. [1]

Mnoho z nich ale nevyužívá svou odbornou kvalifikaci a pracují tak v hůře placených profesích, tj. manuálních či pomocných. Při nástupu k výkonu těchto zaměstnání totiž nemusí dokládat žádnou praxi ani vzdělání. Obvykle jde však o nestabilní zaměstnání, která jsou nuceni často měnit. Každý desátý o místo přijde.[2]

54%

Část Ukrajinců pracujících v profesích, které výrazně neodpovídají jejich kvalifikaci.

Dalších 19 procent má zaměstnání, které je mírně pod jejich kvalifikaci, a 28 procent má práci odpovídající jejich vzdělání a praxi. Přibližně 5 procent pak pracuje ve vyšší kvalifikaci, než tomu bylo na Ukrajině. Zbytek ve své rodné zemi nepracoval. Mzdy ukrajinských uprchlíků jsou však často nízké, což může vést k nárustu chudoby.[4]

I když znalost češtiny mezi Ukrajinci stabilně roste (třetina Ukrajinců se domluví dobře, další třetina zná alespoň základní fráze), v dlouhodobém horizontu nezvládají navštěvovat kurzy češtiny. Znalost jazyka je ale pro získání odpovídajícího zaměstnání klíčová. Za hlavní důvody uvádějí především finanční náročnost jazykových kurzů a málo času kvůli pracovní vytíženosti. Většina z nich se snaží vzdělávat samostatně. Uvítali by výuku zdarma například od zaměstnavatele. Podle průzkumu by na ni chodily čtyři pětiny dotázaných.[5]

Bez nostrifikace se neobejdou

Integraci legálně pobývajících cizinců má na starosti Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a také Ministerstvo vnitra ČR. Jejich hlavním cílem je co nejsnazší začlenění Ukrajinců do společnosti a předejít jejich sociální izolaci a vyloučení. [6] Pokud však v Česku chtějí uprchlíci využívat svou kvalifikaci a získat odpovídající práci, musí své vzdělání nostrifikovat. Tato zkouška ověřuje, jestli má vzdělání žadatele obdobnou úroveň jako vzdělání absolventů vysokých škol daného oboru v tuzemsku.[7]

Proces nostrifikační zkoušky je poměrně komplikovaný a zdlouhavý. Ověřování vyřizuje ve většině případů veřejná vysoká škola, kterou si uchazeč vybere, případně ministerstvo vnitra nebo ministerstvo školství. [8] Zkoumá se především obsah a rozsah zahraničního studia a zda odpovídá akreditačnímu programu, který tuzemská univerzita v oboru nabízí. Dále se posuzuje vysokoškolská kvalifikace, tedy platnost diplomu či jiného oficiálního dokladu o dosaženém vzdělání. Uchazeč musí doložit mnoho dokumentů, a to včetně středoškolského vzdělání.[9]

Nejtěžší proces mají regulované profese

S doložením potřebných dokladů má problém většina uprchlíků, kteří utekli před válkou. Současně také musí v rámci ověřovacího procesu zaplatit poplatek 3 000 korun. Pokud nějaké informace chybí, vysoká škola kontaktuje univerzitu na Ukrajině, což může být podle škol vzhledem k tamější kritické situaci problém. Na rozhodnutí o udělení nostrifikační zkoušky mají 30 dní. V případě komplikací s ověřováním mohou tuto lhůtu prodloužit.[10]

Jaká kritéria musí zahraniční uchazeč v Česku splnit se liší podle profese, kterou chce žadatel vykonávat. Nejtěžší to mají ti, kteří žádají o regulované profese, kterou je například zdravotnictví. Kromě nostrifikace musí složit aprobační zkoušku, která má tři části a probíhá v českém jazyce. Skládá se z písemného testu prověřující odborné znalosti a také znalosti týkající se zdravotnictví a základů práva, které jsou v těchto službách poskytované.[11]

Dále musí absolvovat šestiměsíční praxi a v jejím rámci vypracovat pět případových studií. Poslední částí je ústní zkouška před odbornou komisí. Legislativní proces tak trvá obvykle několik měsíců. Uprchlíci se tak spokojí s méně odbornými pozicemi, ve kterých mohou pracovat hned, jako je například dělník ve zdravotnictví. Kromě nostrifikace, potřebných zkoušek a zvládnutí jazyka, se setkávají s další překážkou. A tou je chybějící očkování při zdravotní prohlídce.[12]

Zjednodušené procesy usnadňující integraci

Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě zvažuje všechny možnosti zjednodušení nostrifikačních i odborných zkoušek. Znamenalo by to však nutnost změny zákona.[13]

Lékaři z třetích zemí musí prokázat, že jejich medicínské vzdělání je alespoň na úrovni českých absolventů vysokých škol. Největší prostor pro usnadnění vidí lékařská komora u aprobační zkoušky či odpuštění povinné půl roční praxe. Ukrajinským uprchlíkům, kteří chtějí pracovat, by podle komory měla být co nejvíce usnadněna ekonomická integrace, tj. například ve formě zajištěného bydlení a placených jazykových kurzů.[14]

Cílem integrace Ukrajinců by mělo být maximální využití jejich kvalifikace a zabránění jejich vytlačování do podhodnocených pracovních pozic. Podle hodnotících analýz organizace PAQ Research by s integrací také výrazně pomohlo rychlejší získávání trvalého pobytu a větší důraz na výuku češtiny.[15]

BcA., Klára Kučerová, DiS.

Journalist and storyteller

She graduated from the Higher Professional School of Journalism and the University of Creative Communication in the field of Literary Creation. She has worked in a number of major Czech media houses such as Czech Television (Česká Televize) and Czech Radio (Český Rozhlas). Now she works at Seznam company as a storyteller. She has long been interested in psychological and sociological topics. She also monitors and writes about events in Ukraine, and she focuses on the impact of the Russian-Ukrainian war on the Czech Republic as well.

Link2Ukraine

Link2Ukraine is an independent source of analysis, news and expert opinion, written by academics, researchers, experts and journalist, and delivered direct to the public. Independent experts share their knowledge about Ukraine at a time when people need it (as the public space is full of fake news) in a way that all sources of the provided information are clearly specified.

© Všechna práva vyhrazena, Link2Ukraine